Pánové a dámy, chlapci i děvčata přistupte blíže
a ponořte se v tajemství nabízená tímto blogem!

A jak jste si jistě všimli jsem zároveň i morčecím nadšencem. Takže pokud vás zajímá i tahle část, navštivte internetové stránky naší chovatelské stanice CHS Roztomilče!

Píšu novou povídku, ale ještě nevim, jak se bude jmenovat

5. června 2006 v 20:38 | GGB.Calwen |  Moje tvorba
1. část
...prudce zahnu za roh. Slepá ulička. Sakra. Schovám se do rohu a kontroluju stav zásobníku. Jeden náboj. No skvělý. Už jsou blízko. Nepatrně se zašklebim a schovám pistoli. Tak pojďte hoši. Jako na povel se přiřítilo šest chlapů. Skvělý vyhlídky, trpce se usměju. Asi je to vyprovokovalo. Zaútočili najednou. Zbabělci. Zatim jsem všechny jejich útoky vykryla. Zatim... ani já nemůžu vydržet věčně. Dva jsem sejmula. Obstoupili mě. No, teď to pude hůř. Další útok. Začínám bejt unavená. Takovej afroman mě srazil k zemi. Kdovíodkud vytáhnul tyč. Krucinál. Musí to mít nějakej důvod, že ve filmech při umírání vždycky zavíraj oči. Zavřela jsem je a představila si, jak asi budu vypadat s rozmlácenym ksichtem... radši jsem je zas otevřela. Afromana to zjevně nevyvedlo z míry. Napřáhnul se a...
Zjistila jsem, že mám zas zavřený oči a... a že mě netrefil. Mezi mnou a afromanovou tyčí byla jiná tyč, tyč s něčí rukou. Než jsem stihla zjistit komu patřila, poslal mě někdo ze zbytku bandy kopancem do bezvědomí. Už zase...
 


Komentáře

1 Fero known as SHARP :) Fero known as SHARP :) | E-mail | Web | 14. června 2006 v 17:00 | Reagovat

Zajímavý a originální přístup... Příliš mne sice neoslovil, dokud se tam neobjevila další tyč... Rád dočtu od začátku do konce...

2 santiva santiva | E-mail | 19. září 2006 v 8:45 | Reagovat

já myslím že to bylo celkem slušné.Ale dbala bych na lepší výslovnost.Pokračuj

3 henry croft henry croft | E-mail | 15. února 2007 v 15:45 | Reagovat

.....probrala jsem se. nevím kde jsem, je tu tma a zima. instinktivně sahám po pistoli ale nenacházím ji. hledám své šaty, či cokoli co bych použila jako zbraň,přitom nejistě tápu místností, našla jsem vypínač. za dveřmi slyším mužské hlasy. rychle přebíhám sešeřelou místností na postel kde jsem prve ležela, když mě oslepí světlo ze sousední místnosti. stihla jsem to, pod dekou jsem napjatá jako tětiva. přistupuje ke mě mladý chlapec, snad patnáctiletý, s miskou. jemně mi navlhčeným kusem látky stírá zaschlou krev z malé tržné rány, kterou jsem vůbec nezaregistrovala. jak dlouho jsem byla v bezvědomí?? je to nepřítel či přítel?? hlavou mi víří otázky v jednom velkém chumlu. mluví na mě, táže se na mé jméno. pomalu otevírám oči a moje pěst míří na jeho čelist. dopadl na zem, prohledávám ho. nemá u sebe nic než malý kapesní nůž. člověk se musí spokojit i s málem. našla jsem vypínač a na chvíli mě oslepilo světlo. našla jsem svoje šaty byli úhledně složené vedle postele. pistole však pořád chybí........

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
TOPlist